JAK NA FRÁZOVÁ SLOVESA
Frázová slovesa jsou opravdu takový zapeklitý fenomén. K angličtině neodmyslitelně patří a jsou v podstatě na každém kroku. A ano, je jich opravdu nepřeberné množství a každým dnem vznikají nová a nová. Takže nabiflovat se vážně dají jen těžko. Bylo by to hodně na dlouho. A stejně bych tenhle přístup nikomu nedoporučovala.
Samozřejmě ze začátku než se s jazykem seznámíme a trošku si ho osaháme se nějaká základní frázová slovesa naučíme jako ostatní slovíčka a ani vlastně nevíme, že jsou to frázová slovesa. Co třeba GET UP nebo WAKE UP? I tohle jsou frázová slovesa.
Na tomto příkladu je krásně vidět, co frázová slovesa tvoří - je sloveso a předložka (nebo předložky). Slovesa, ze kterých frázová slovesa vznikají, jsou obyčejná slovesa, která jsou pro rodilé mluvčí naprosto přirozená. Většinou nic složitého. A vidíte, jsme zpátky u toho, co jsem říkala - obyčejná slova a kolik toho dokážou :-)
Nejspíš Vám připadá, že v češtině nic jako frázová slovesa nemáme a proto je pro nás tak těžké s nimi pracovat. Pravdou je, že frázová slovesa v češtině opravdu nemáme, ale máme něco jako jejich ekvivalent. A tím jsou předpony. Splňují totiž stejnou funkci jako v angličtině předložky u frázových sloves.
zásadně mění význam slovesa.
Takže to co, je nejdůležitější je v angličtině předložka, v češtině předpona. Podívejte se na takové obyčejné české slovo DĚLAT. Když k němu přidáme různé předpony (ZAdělat, ODdělat, PŘIdělat, Udělat, DOdělat, PŘEdělat, POdělat) máme najednou slova s různými významy. A navíc spousta z takto vzniklých slov má více než jeden vyznam. Řekněme třeba na slovo POdělat...
A tady opět platí, že stejně to je i u frázových sloves. Takže čím dříve přijmeme to, že frázová slovesa jsou taková jaká jsou, že jich je hodně a že jedno frázové sloveso může mít NĚKOLIK NAPROSTO ODLIŠNÝCH A ZDÁNLIVĚ NIJAK NESOUVISEJÍCÍCH VÝZNAMŮ bude se nám s nimi pracovat mnohem lépe.
Takže jak na ně? V každém případě na ně platí nejlépe to, že si je nejlépe osaháte v KONTEXTU. Ne jenom v příkladech v učebnicích nebo slovnících, ale v reálném kontextu. V knížkách, ve filmech a seriálech, Podcastech, v článcích na internetu, videích na YouTube v konverzaci s rodilými mluvčími.
Když máte kontext, ve většině případŮ nepotřebujete znát přesný překlad slova nebo fráze, abyste pochopili, o co se v dané situaci jedná.
Existuje ještě jedna pomůcka, jak na "frázáče" vyzrát. Jak už jsme si řekli, skládají se z slovesa a předložky. My máme tendenci hledat význam ve slovese, přece se mu říká významové. Ale u frázových sloves nám to moc nepomůže. Slovesa jsou to jednoduchá (většinou), ale význam z nich nepoznáme.
Předložky jsou v tomto případě nositely významu! Většinou se jedná o předložky místa, takže je dobré znát jejich význam. Je dobré vědět, že např. předložka ON neznená pouze na, ale NA POVRCHU. Je tedy potřeba se na ně podívat tak trochu z dálky, abychom byli schopni vidět jejich širší a obecnější význam.
Naučit se význam základních předložek je mnohem snazší než biflovat se všechna frázová slovesa.
A navíc, jsem teď viděla jedno moc zajímavé video o tom, jak se dívat na předložky u frázových sloves ještě trošku jinak. Respektive, ten pán velice dobře pojmenoval to, co já vnímám velmi podobně, jen jsem ještě nebyla schopna to tak dobře vyjádřit slovy.
Ale je to něco, co mi dává velký smysl, takže se můžete těšit, že až to zpracuju, natočím Vám se o tom video, abyste měli práci s "frázáči" ještě jednodušší.
