Když chceme abychom se cítili v jiném jazyce pohodlně, musíme být v pohodě s tím, jak s tom jazyce zníme. Když mluvíme, jsme plně v daném okamžiku a soustředíme se na to, co chceme říct, ale když si pustíme nahrávku máme už trošku odstup a můžeme se lépe podívat na to, co jsme vytvořili.

Ne proto, abyste byli přehnaně kritičtí, ale abyste si na sebe zvykli, abyste slyšeli, že pauza, kterou jste udělali není nepřirozená a šíleně dlouhá, ale naopak. Abyste si poslechli, že to, co říkáte má hlavu a patu a jestli ne, tak přišli na to, jak to spravit.

Abyste se pokusili poslechnout si sami sebe nezaujatě, jako kdyby mluvila Vaše kamarádka, partner nebo kolega a podívali se na sebe jinýma očima. Abyste dokázali vidět/slyšet, že nemluvíte sice perfektně, ale mluvíte.

Vím, že se při prvním nahrávání cítit zvláštně, ale to je v pořádku a je to úplně normální. Nic si z toho nedělějte. Za chvilku zapomenete, že se nahráváte a budete mluvit přirozeně. A kdybyste měli pocit, že se Vám první nahrávka opravdu nepovedla, nahrajte to znova. O nic nejde. A navíc, je to jenom pro Vás.

Vím, že moc lidí tohle nedělá, ale i tak si myslím, že je to skvělý nápad a pro Vaši angličtinu je to bezvadný nástroj. Můžete sledovat Vaše pokroky a ještě lépe si zvyknete sami na sebe, jak zníte.

Kdybyste se do toho chtěli pustit, doporučuji Věnovat domu každý den zhruba 10 minut. Prvních pět minut věnujte tomu, že si poslechnete to, co jste nahráli předchozí den. Takto s odtupem si všimnete chyb, kterých jste si včera nevšimli a obecně budete mít větší odstup a chladnou hlavu k tomu zhodnutit Váš včerejší výkon.

Určitě ale nejde o to, abyste si nadávali za to kolik chyb jste včera udělaly nebo jak jste všechno mohli říct lépe. K tomu tohle cvičení není.

Samozřejmě je dobře, když si všimnete své vlastní chyby. Je to první krůček k tomu, abyste se jí zbavili. Ale je také dobře si zvyknout na to, že chyby děláte, protože je budete dělat pořád.