Já že jsem English speaker?

Taky máte pocit, že English speaker je ten kdo mluví anglicky od narození nebo MINIMÁLNĚ žije v anglicky mluvící zemi už spoustu let a představa, že vy byste mohli být taky English speaker vám ani hlavou neprolétla?

Já to teda tak do nedávna měla. A to anglicky aktivně mluvím už hodně let a posledních několik mě mluvení anglicky dokonce živí. A jak dlouho se učím a kdy jsem poprvé byla schopná říct něco anglicky o tom ani nemluvím.

Tak jak je možné že mě vůbec nenapadlo, že bych já mohla být English speaker?

Jestli vás trošku rozčiluje, že používám anglické označení, tak se na mě za to nezlobte. To české – tedy anglický mluvčí – se mi nelíbí a nejde mi přes pusu, rozhodla jsem se primárně používat anglickou variantu. Přece jenom nám tu o angličtinu jde, ne?

Takže já a English speaker? Když se na to podívám logicky, po tom, co jsem si uvědomila, že i já jsem English speaker mi přijde neuvěřitelné, že mě vlastně nikdy ani nenapadlo, že se tohle označení týká i mně.

Protože mluvčím angličtiny se nestanete až vaše angličtina bude perfektní ani po tom, co se ji budete učit určitý počet let nebo absolvujete nějaký daný počet kurzů, složíte zkoušku na úrovni rodilého mluvčího nebo cokoli jiného.

Jo, je to vážně takhle jednoduché. Když se nad tím zamyslíte, tak jak jinak by se to dalo definovat? Nebo když to postavím opačně. Jak bych mohla říct, že ten kdo mluví daným jazykem, není jeho mluvčím.

Když mluvím česky, jsem mluvčí češtiny. Když mluvím anglicky, jsem mluvčí angličtiny. Když mluvím německy, jsem mluvčí němčiny. Když mluvím španělsky, jsem mluvčí španělštiny. Když mluvím slovensky, jsem mluvčí slovenštiny.

Tak a je to. Víc jazyky mluvit nedokážu. Teď si možná říkáte, že to je docela dost jazyků a že to pro mě je potom všechno snadné. Ale chtěla bych vám říct, že žádným z výše uvedených jazyků, kromě češtiny a angličtiny, nemluvím dobře.

To není žádné podceňování. To je fakt. Ale když na to přijde, dokážu těmi jazyky mluvit. Některými trošku víc, některými fakt hodně málo a špatně. Ale to není podstatné. Podstatné je to, že jimi mluvím. A proto jsem mluvčí všech těch jazyků.

Stejně tak, jako vy jste mluvčí angličtiny nebo jakéhokoli jiného jazyka, kterým dokážete nějak mluvit.

Ne naprosto bezchybně vést konverzaci na abstraktní témata a u toho použít veškerou slovní zásobu, kterou daný jazyk má a prošpikovat to všemožnými gramatickými vychytávkami, které kolikrát správně nepoužívá ani spousta rodilých mluvčích.

Tohle je level, který spousta z nás má někde zasutý v podvědomí a často si to vůbec neuvědomujeme. Ale je tam. A potom veškeré naše jazykové snažení s tímhle předobrazem porovnáváme a potom se zákonitě cítíme blbě.

Máme pocit, že na to nemáme, že nám jazyky nejsou, nikdy se to nenaučíme a že všichni jsou lepší než my. Ale je to jenom tím, že se neustále porovnáváme s někým nedosažitelným fantomem. Ale jediný důsledek toho je skutečnost, že si nevěříme.

A tak často kvůli, tomu, že si nevěříme, že máme pocit, že nejsme dost dobří a naší nejistotě, čekáme na potvrzení od nějaké vnější autority, že můžeme. Čekáme na razítko, které nám garantuje, že dost dobří jsme.

Tím ale nechci říct, že já jsem ta autorita, která by vám to potvrzení měla dát. Není to ani například British Council, u kterého můžete skládat Cambridgeské zkoušky, které mimochodem akorát dokážou ověřit to, že umíte dobře složit zkoušku. Ale to je téma na někdy jindy.

To potvrzení, že můžete mluvit anglicky, že jste English speaker, že jste dost dobří, si můžete dát jen vy sami.

Přijde vám, že si protiřečím, protože jsem vám ho před pár odstavci dala? Možná. A možná taky ne. Často může několik zdánlivě si protiřečících tvrzení být pravdivých současně.

To potvrzení nebo chcete-li přesvědčení musí vycházet od vás, zevnitř. Ale není na škodu, když váš k němu někdo nebo něco nasměruje. Dá vám indicie, podle kterých si sami dokážete uvědomit, že to tak je a to potvrzení sami sobě vystavit.

Už nějakou dobu ve mně zrál nápad na nějaké desatero. Myslím si, že když člověk narazí na to správné, tak takových pár bodů dokáže udělat divy.

Já jsem v poslední době narazila na několik desater, která mi dokázala otevřít oči a tak jsem si říkala, že bych chtěla využít ten potenciál, ale pořád to nemělo žádnou podobu.

Něco jako prstenové přízraky z Pána prstenů, akorát že tady s desaterem jsme na straně dobra. A přízraků bylo devět a bodů v desateru je, logicky, deset.

A pak to jeden den přišlo. Uplně náhodou a nečekaně. Četla jsem zrovna jeden eBook a jedna věta z něj se mnou neskutečně zarezonovala. Byla o tom, abychom si dovolili být mluvčími daného jazyka.

A mě v tu chvíli začala kolečka v mozku jet na plné obrátky. A spousta věcí se mi začala přeskládávat a já jsem si po téměř třiceti letech od mých začátků s angličtinou uvědomila, že jsem English Speaker.

Když mi to došlo, spadla mi z toho čelist a zároveň jsem se tomu musela začít smát. Je to paradox, že? Já se snažím pomoct lidem, aby si udělali z angličtiny svůj jazyk, aby se zbavili strachu z mluvení a sama mám ještě pořád takhle zásadní blok.

Je pravda, že potom, co jsem si přečetla inkriminovanou větu, k plnému uvědomění jsem došla během chvilky. Asi jsem už na to byla vážně zralá a byla to více méně formalita. Ale velmi důležitá formalita.

Ale pak jsem si uvědomila, že tohle je tak zásadní a základní věc, která je navíc velmi dobře srozumitelná, že když se naservíruje vhodnou formou, je snadné to pochopit a zpracovat.

A hned v zápětí jsem začala přemýšlet, jak to zpracovat tak, abych tohle poznání mohla zprostředkovat co nejvíce lidem. V tu chvíli mi na mysl vytanula moje touha vytvořit nějaké desatero. A najednou bylo jasno: o tomhle bude moje desatero!

A tak jsem vytvořila English Speaker’s MANIFESTO. Desatero pro všechny, kteří mají pocit, že JEŠTĚ nemůžou mluvit anglicky. Je tu pro vás, abyste snáz dokázali dojít do bodu, kdy sami sobě to povolení mluvit anglicky udělíte.

Je to takové desatero, které vás v každém bodě bude navádět k tomu, abyste si to povolení udělili. Jde na to přes pocity i logiku, takže vám nakonec nezbyde jiná volba a než si povolení mluvit anglicky vystavit. A až to uděláte, hrozně se vám uleví.

Není to ale jen tak obyčejných deset bodů. To je jenom začátek. Stáhněte si ho a uvidíte, co se bude dít dál.

A navíc podle prvních reakcí, co na MANIFESTO mám, se zdá, že nejsem sama, kdo si myslí, že tohle desatero vám dokáže změnit pohled na angličtinu a to mám vážně hroznou radost!

Desatero English Speaker’s MANIFESTO si můžete stáhnout ZDARMA.

Ivana je průvodkyně světem angličtiny a zakladatelka projektu English Stories a platformy Moje Angličtina, která je určená jak pro studenty (English Buddy Online), tak pro lektory (Teacher's Hub)

Je také autorka ebooku 3 tipy jak udělat z angličtiny svůj jazyk, originálních tapet s afirmací na váš telefon a počítač, konverzačních kartiček Talk To Me.

Můžete si s ní zajít na virtuální kafe a popovídat si v Online Café Lounge a nebo nechat svoji angličtinu pohýčkat ve WELLNESS pro vaši angličtinu. Kromě angličtiny miluje příběhy všeho druhu, přírodu, hudbu, teplý ponožky a každodenní magický okamžiky. A taky fakt, že je z ní opět opitmistka, idealistka a snílek. O tom jak se dostala k English Stories si můžete přečíst tady.