Sunsamo, v knihách vázaných v kůži…

Pamatujete, jak jsem vám slibovala pravidelněji přispívat na blog, a že budu konzistentnější na Instagramu a taky ten kurz, co vám pomůže s mindsetem kolem angličtiny? Ne? No, já už skoro taky ne. Ale vím, že jsem toho naslibovala celkem dost. A nic z toho se nestalo.

Jo, je to trapný, já vim. Ale chci vám to aspoň trošku vysvětlit. Není to proto, že bych to udělat nechtěla nebo že bych byla líná ani že bych reálně neměla čas. Jedním z hlavních důvodů je to, že trpím časovou slepotou a nemám odhad na to, jak dlouho mi co bude trvat. A to se pak těžko něco plánuje a ještě hůř realizuje.

A taky mám hlavu plnou dalších a dalších nápadů, který bych ideálně chtěla všechny uskutečnit. (Jo, vim, že to není reálný.) No, a všechny ty nápady musim někam zapsat. A taky ty úkoly, co potřebuju udělat – ať pracovní nebo soukromý.

Vyzkoušela jsem asi milion různejch způsobů, jak si to zorganizovat, ale nakonec jsem vždycky skončila u:

🔮 bambilionu náhodnejch poznámek v telefonu

🔮 gazilionu záznamů v nějakym elektronickym systému

🔮 pěti milionů papírů s poznámkama a to-do listama na stole

Zkoušela jsem zavést nějakej systém už tolikrát, a tolikrát jsem někoho unudila a otrávila tim, jak jsem si stěžovala, že se z toho nemůžu dostat. Na návrhy kamarádů jsem se jsem se slyšela odpovídat vždycky:

„Jo, to jsem zkoušela, ale to mi nefunguje nebo to nemůže fungovat protože…“

Mně samotný to znělo jako výmluvy, i když jsem věděla, že výmluvy to nejsou. To jsem ještě nevěděla, co za touhle mojí „neschopností“ stojí, ale o tom zas někdy jindy, protože to sem tak úplně nepatří, ale hlavně by to by mohlo být na dlouho.

Dneska vám chci říct o něčem, co mi pomohlo a pomáhá vyhrabat se z tý papírkový smrti. Protože je to totální game-changer a jsem z toho tak nadšená, že o tom prostě melu pořád a všude, takže proč ne i tady.

Dostal se mi do ruky nástroj, kterej jsem vždycky chtěla a potřebovala. Ale kdybyste se mě před časem zeptali, jak by měl vypadat, sama bych nedokázala popsat tak, aby z toho vznikla Sunsama.

Mohla bych o ní mluvit fakt hooodně dlouho, protože je fakt hooodně boží, ale vidím, že potřebuju stihnout i jiný věci a nechci vás unudit. Ale chci říct, že díky Sunsamě jsem si konečně uvědomila, jak jsem si toho nakládala moc, a přitom si myslela, že toho pořád je málo.

Oni mají úplně boží grafy, kde vidím kam mi utíká čas a taky krásně vidím rozdíl mezi časem, co jsem si myslela, že mi to zabere a realitou. A to najednou spousta věcí začíná dávat smysl.

Aaaa, já si nemůžu pomoct a musim vám říct ještě o dalších 2 věcech, který na Sunsamě fakt miluju:

📆 na jednom místě vidím věci co mám v kalendáři (google) a i seznam úkolů, který v kalendáři mít nechci, i když je mám na ten den naplánovaný, což je naprosto geniální a něco, co mi vždycky chybělo

🎯 když si v PC zapnu focus mode na konkrétní task, potom ať jsem v jakymkoli okně (i mimo apku), vidim takový mini okýnko s časovačem a názvem toho tasku, na kterym pracuju a je pro mě tim pádem snazší se na něj soustředit.

Jestli jsem vás navnadila a chcete si Sunsamu taky vyzkoušet, klikněte si TADY. Získáte tak získáte 14 dní zkušebního období zdarma navíc, takže celkem budete mít 30. Plus prvních 14 dní budete dostávat každej den email s fakt užitečnýma tipama a pošťouchnutím, abyste tu aplikaci otevřeli. A to nemluvím o tom, že u toho budete trénovat angličtinu.

Pro mne je Sunsama fakt game-changer a life-saver. Ale nechci teď slibovat, že od teď už dodržim všechno, co slíbim a doženu i ty sliby z minulosti. Ale tybláho, vidim tady hodně reálnou možnost, že to bude lepší. Minimálně v tom, že budu realističtější v tom, co naslibuju.

A abych se vrátila k tomu názvu evokující Saxanu a uzavřela tak kruh – nehledejte v tom žádný kouzla ani hlubší smysl. To jen moje divoká mysl najde písničku všude. A na rozdíl od dívky na koštěti je Sunsama ze světa jedniček a nul, ale jak mi mění život, mi vlastně přijde dost magický…